AI Act je nařízení Evropské unie 2024/1689, které reguluje umělou inteligenci podle toho, jak rizikové je její konkrétní použití. Dopadá i na firmy, které žádnou AI nevyvíjejí a jen ji používají – těm nařízení říká „zavádějící subjekt“.
Jak AI Act dělí systémy podle rizika?
Pravidla se obvykle vysvětlují pomocí čtyř úrovní rizika. Formální kategorie nařízení to nejsou, ale jako orientace poslouží: čím větší dopad na člověka, tím víc toho musíte splnit.
- Nepřijatelné riziko – praktiky zakázané úplně, vyjmenované v článku 5.
- Vysoké riziko – systémy, které splňují podmínky článku 6 ve spojení s přílohou I nebo III. Patřit sem může třeba AI při náboru nebo hodnocení zaměstnanců.
- Omezené riziko – zvláštní povinnosti kolem transparentnosti podle článku 50, například informovat člověka, že mluví s AI, strojově označovat některé výstupy a přiznat deepfake.
- Ostatní systémy – bez zvláštního režimu pro vysoce rizikové systémy. Povinnosti kolem AI gramotnosti nebo ochrany osobních údajů ale platí dál.
Vedle toho běží samostatný režim pro obecné modely, mezi které patří velké jazykové a multimodální modely, jež pohánějí například AI chatboty.
Odkdy co platí?
Povinnosti nenabíhají najednou. Nařízení vstoupilo v platnost 1. srpna 2024 a jednotlivé části se zapínají po etapách.
- 2. 2. 2025 – zákaz nepřijatelných praktik a povinnost zajistit AI gramotnost lidí, kteří u vás s AI pracují.
- 2. 8. 2025 – pravidla pro obecné modely, dozorová struktura a sankční ustanovení.
- 2. 8. 2026 – obecné datum použitelnosti, včetně povinností kolem transparentnosti podle článku 50.
- 2. 12. 2027 – vysoce rizikové systémy podle přílohy III, tedy i nábor a personalistika. Termín se sem posouvá podle novely, nařízení (EU) 2026/1744.
- 2. 8. 2028 – vysoce rizikové systémy podle přílohy I, tedy AI vestavěná do regulovaných výrobků. Rovněž podle novely 2026/1744.
Novela 2026/1744 byla přijata 8. července 2026, v Úředním věstníku vyšla 24. července 2026 a v platnosti je od 27. července 2026. Upravovala i znění povinnosti AI gramotnosti, která platí od února 2025 – její aktuální přesné znění si ověřte v konsolidovaném textu nařízení.
Co z toho plyne pro firmu, která AI jen používá?
Do konce roku 2026 vás potkají hlavně dvě věci: AI gramotnost a transparentnost. Gramotností se rozumí, že lidé, kteří u vás s AI pracují, jí rozumí natolik, aby poznali, kde se na výstup spolehnout a kde ne. Nařízení nepředepisuje jednotnou formu školení, opatření ale musíte přizpůsobit znalostem a zkušenostem lidí, kontextu použití AI i tomu, na koho systém dopadá.
Transparentnost podle článku 50 je konkrétnější. Chatbot na webu má člověku říct, že je to AI. Syntetický obsah, tedy zvuk, obraz, video nebo text vytvořený umělou inteligencí, mají poskytovatelé označovat strojově čitelně a zavádějící subjekt má deepfake přiznat. U zjevně uměleckého, tvůrčího nebo satirického díla povinnost nemizí, jen se omezuje na vhodné zveřejnění, které nenaruší užívání díla.
Nábor a personalistika jsou samostatná kapitola. Když AI třídí životopisy nebo hodnotí výkon zaměstnanců, jde o vysoce rizikové použití s přísnějším režimem. Praktický první krok je přitom stejný pro všechny: udělat si soupis, kde všude u vás AI reálně běží. Včetně nástrojů, které si lidé pořídili po vlastní ose, čemuž se říká shadow AI.
S firmami procházím, kde všude jim AI reálně běží a co s ní mají lidé umět, aby to nestálo na jednom nadšenci v kanceláři. Z toho pak vznikne přehled nástrojů a pravidla, o která se dá opřít. Strategický AI workshop pro firmy →
Jaké hrozí sankce?
Sankce popisuje článek 99 a jsou odstupňované podle toho, co firma poruší. Za zakázané praktiky hrozí až 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového ročního obratu, za nesoulad s dalšími povinnostmi až 15 milionů eur nebo 3 % a za nesprávné či zavádějící informace úřadům až 7,5 milionu eur nebo 1 %. U velkých firem se použije vyšší z obou hodnot. Malé a střední firmy mají výslovnou úlevu: u nich se bere hodnota nižší.
Jak je to v Česku?
Gestorem AI Actu bylo 28. května 2025 určeno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jako orgány podle článku 77, tedy orgány chránící základní práva, jsou uvedeny Úřad pro ochranu osobních údajů a Kancelář veřejného ochránce práv. Evropská komise k tomu 8. října 2025 spustila informační službu AI Act Service Desk.
Zbytek si zaslouží poctivou odpověď. K září 2026 se nám z primárních zdrojů nepodařilo potvrdit schválený český adaptační zákon ani to, které úřady budou v Česku vykonávat dozor nad trhem. Aktuální stav sledujte na webu Ministerstva průmyslu a obchodu.
Na co si dát pozor
- Sepište si AI nástroje, které se u vás používají, a k čemu slouží. Bez soupisu nejde nic dalšího rozhodnout.
- Přijměte přiměřená opatření ke zvýšení AI gramotnosti lidí, kteří s AI pracují, a zaznamenejte si, co jste udělali.
- Chatbot na webu má říct, že je AI. Publikovaný AI obsah a deepfake označte.
- U náboru a hodnocení zaměstnanců počítejte s přísnějším režimem a s lidským dohledem, který svěříte způsobilým lidem v rozsahu odpovídajícím systému a návodu dodavatele.
- Projděte si zakázané praktiky v článku 5 a ověřte, že se vás žádná netýká.
- Ve smlouvách s dodavateli AI nástrojů si ošetřete, kdo za co odpovídá a jakou dokumentaci vám dodá.
Většina firem tohle neřeší po jednotlivostech, ale jako jeden interní rámec pravidel – pod názvem AI governance. Podobný postup se hodí i tam, kde si firma nechává postavit AI agenty a automatizace na míru, protože pak víte, čí data agent vidí a kdo schvaluje jeho výstupy.
Tento text popisuje stav k září 2026 a není právní radou. U konkrétního použití AI ve vaší firmě se opřete o právníka.
Pavel Szabo
Programátor webů, eshopů a informačních systémů s více než 23 lety praxe. Pomáhám firmám i jednotlivcům s online podnikáním, automatizacemi a využitím AI v praxi.
